Hrdina Haibike - Andi Wittmann
haibike hero

Pád zničil Andi Wittmannovi kariéru bikera – a zase ho postavil na nohy, tentokrát úplně jinak.

Pád zničil Andi Wittmannovi kariéru bikera – a zase ho postavil na nohy, tentokrát úplně jinak. Osud ho přivedl k dříve tolik zatracovanému elektrokolu a otevřel mu oči. Byl to jeden z nejlepších světových dirtbikerů, držel světový rekord ve skoku do výšky (5,60 metru), organizoval bikerské akce a troufal si i na závod Enduro. Při jednom zkušebním skoku v Ruhpoldingu 1. srpna 2015 se ale stalo něco nepředstavitelného: Andi spadl z výšky pěti metrů a narazil kolmo na betonovou plochu. Ve zlomku sekundy byla jeho chodidla tak zdeformována, že se smrskla „z velikosti 44 na dětskou velikost“. Nepředstavitelné bolesti, mnohačetné zlomeniny, čtyři měsíce na invalidním vozíku. Zdálo se, že s jeho profesionální sportovní kariéra je konec. Následovalo období plné bolestí, frustrace a slz. „Byl jsem v pěkné bryndě a nechtěl jsem se v tom válet.“ Říkal jsem si: prostě uvidíš, jak to půjde.“
Citát Andi Wittmann

"Nikdy bych si nenapadlo, že by jízda mohla být tak rychlá."

Andi Wittmann // Dirt biker

A šlo to – a jak! Od jednoho kolegy sportovce ochrnutého na všechny čtyři končetiny dostal speciální invalidní vozík – a brzy na něm dokázal zdolávat schody i jezdit po zadních kolech. Obstaral si handbike a ježděním na něm se dostal zase do kondice. A když se konečně mohl opět postavit na nohy, odvážil se k něčemu, co vždycky odmítal: Andi nasedl na elektrokolo. A to přesto, že býval opravdu zarytým odpůrcem elektrokol. Andi vypráví, jak jednou svému kolegovi Guidovi Tschuggovi řekl, že on by si na elektrokolo nikdy nesedl. Pád ale jeho názor změnil. „Zpočátku to pro mě byla především psychická podpora. Bez pomoci ostatních na kopec, do přírody, kdy sám chci. Člověku to přináší naprostou volnost. To mě předtím vůbec nenapadlo. Jezdím pořád po všelijakých cestách a stezkách, aniž bych věděl, jestli vůbec někam vedou. Projedeš se, vyzkoušíš si to, máš naprostou volnost, abys mohl objevovat nové věci.“ A jako mimochodem také objevil, že elektrokolo může využívat jako tréninkový nástroj. „Můžu si teď řídit základní vytrvalost v kopci! 2 500 výškových metrů v perfektním rozmezí pulsu a k tomu i trénink techniky v terénu. Nikdy bych si nepomyslel, že to kolo umí jezdit tak svižně. Člověk nemá vůbec pocit, že by tam visela nějaká věc, co by mu překážela, a ta geometrie je prostě neuvěřitelná.“ Už zase jezdí v nedalekém bikeparku u Samerbergu, zkouší „malinké skoky“ – a poslouchá stejné řeči, jaké dřív na adresu e-bikerů vedl sám.

SETKAJÍ SE S DALŠÍMI HRDINY

Hrdina Haibike - Sam Pilgrim

Sam Pilgrim

Profi- biker začal svou Dirt Jump kariéru už ve věku 14 let. Od té doby je v čele mezinárodních závodů: 2011 vyhrál Red Bull District Ride v Norimberku, 2013 získal celkové vítězství ve Freeride Mountainbike World Tour.
Hrdina Haibike - Max Semsch

Maximilian Semsch

Po maturitě nasedl na kolo a prostě jen tak dojel z Mnichova do Singapuru. Bez tréninku, bez nějaké velké přípravy. Druhá cesta ho zavedla do Austrálie, přesněji řečeno kolem ní. Měřila 16 000 kilometrů a byla to do té doby nejdelší cesta podniknutá na elektrokole.